Guru Rinpočhe

Guru Rinpočhe je neuvěřitelně svéráznou osobností 8. století, díky jehož působení na území Indie, Tibetu, Bhútánu, ale i míst, která jsou dnes již zaváta písky minulosti, docházelo k dalekosáhlým změnám. Všude, kam vkročil, nejenom, že předával učení buddhismu, ale dařilo se mu celá území vyčistit od místních „nepřátelských“ energií a bytostí. Na jeho popud a za jeho pomoci byl v těchto místech buddhismus přijat, jako státní náboženství.

Příchod tohoto velkého jogína předpověděl Buddha Shakyamuni. Jeho život je opředen mnoha mýty a historkami, které odkazují na jeho neuvěřitelnou vnitřní sílu, hlubokou realizaci a zároveň nezkrotnost.

„Od chvíle, kdy ses narodil, je smrt tvým přirozeným vlastnictvím. Lidé, kteří mají pocit, že je stále dost času připravit se na zítřek, a nedbají na blížící se okamžik smrti, nemají rozum. Nyní máš možnost výběru vydat se nahoru či dolů. Pošetilí jsou lidé, kteří se nevěnují praxi dharmy, jež přináší vysvobození! Putování samsárou nemá konce, proto lidé, kteří šálí sami sebe, nemají rozum!“

Guru Rinpočhe

Bylo běžné, že se objevoval v různých formách, aby si podmanil zpupné a škodlivé třídy bytostí a zavázal je sliby pomáhat ostatním na cestě k osvícení. Obvykle překonával velké vzdálenosti na hřbetě své partnerky, kterou proměnil v létající tygřici. Měl samozřejmě mnoho nepřátel, kteří se ho snažili zbavit. Několikrát se ho dokonce pokusili upálit. Guru Rinpočhe ale vždy proměnil hořící hranici v jezero a osvobodil se.

Jeho skutečný význam pro nás ale spočívá v tom, že se mu podařilo přenést učení buddhismu ze severní Indie do Tibetu, aby je chránil před islámskou invazí v 8. století, která hrozila rozvrátit kulturu starověké Indie a také hrozilo zničením všech učení, která tam byla uchovávána.

Začlenil učení o podstatě mysli z předbuddhistického bönismu do buddhistických textů a vytvořil tím zcela ojedinělý, svébytný systém učení. Založil nejstarší tibetskou meditační školu Nigma, která jeho odkaz předává a uchovává do dnešních dob.

Řadu praxí nevhodných pro jeho dobu ukryl do prostoru, aby z nich mohly čerpat i budoucí generace, pro něž byly určeny. Soubor učení Longčhen Nyinthig, do něhož patří i meditace Phowa, je jedním z nich.

Traduje se o něm, že nikdy nezemřel, protože zrealizoval praxi dlouhého života a nesmrtelnosti. V roce 864 n. l., po padesátičtyřech letech strávených v Tibetu, přes prosby svých žáků, opustil zemi v průsmysku Kungthang tak, že odletěl do jím vytvořené čisté země Zangdok Palri (energetického buddhovského pole). Předtím, ale ještě slíbil všem lidem, že se bude vždy vracet a pomáhat, kdykoliv o to bude požádán.